Rebozo vs. těhotenský pás

5 z 209

Rebozo vs. těhotenský pás: Co opravdu pomáhá při prevenci diastázy a bolesti zad?

Těhotenství s sebou přináší radost i náročné fyzické změny. Rostoucí bříško mění těžiště těla, ovlivňuje držení páteře a zvyšuje nároky na břišní svaly, především na přímý břišní sval (rectus abdominis). 

Pokud nedojde k dostatečné oporě trupu, může se rozvinout diastáza – rozestup přímých břišních svalů, který je spojený i s bolestí zad a pánevního dna. Dvě nejčastěji využívané metody podpory bříška během těhotenství jsou buď tradiční vázání šátku Rebozo nebo tzv. moderní těhotenský podpůrný pás. Obě metody mají svá pro i proti. 

Jaké jsou tedy jejich výhody a kdy je vhodné zvolit těhotenský pás?

Rebozo: tradiční podpora z Latinské Ameriky. 

Rebozo je dlouhý šátek, který se používá ke zpevnění bříška, ale také k relaxaci a jemné manipulaci v těhotenství. Technika pochází z Mexika a používá se jak v těhotenství, tak při porodu. 

Výhody Reboza: 

1. Vázání šátku lze upravit podle tvaru těla
2. Jemně podporuje břicho a dolní záda
3. Pomáhá uvolnit napětí v pánvi a vazech
4. Při správném použití může ulevit od bolesti zad
5. Využívá se také při technice "sifting" – jemném protřásání pánve pro uvolnění tkání

• Nevýhody: Vyžaduje praxi a správné navázání (ideálně pod vedením porodní asistentky nebo duly)

• Podpora břicha je měkká – u většího břicha nemusí být dostatečná
• Při špatném navázání může bříško spíše "viset", než být stabilně podepřené

Těhotenský podpůrný pás: cílená ortopedická podpora. 

Moderní těhotenský pás je elastická pomůcka, která poskytuje cílenou podporu břišní stěny a bederní oblasti. Vhodně zvolený pás je navržen tak, aby rozložil váhu bříška, předešel přetížení v oblasti spodních zad a omezil tah na linea alba – vazivový pruh, jehož oslabení vede k diastáze. 

Výhody těhotenského pásu:

1. Poskytuje pevnější a anatomicky přesnější podporu než Rebozo
2. Pomáhá udržet pánev ve fyziologické pozici
3. Snižuje tah na břišní stěnu → prevence diastázy
4. Výrazně zmírňuje bolesti v bedrech a kříži
5. Snadno se obléká a lze nosit i při běžných denních činnostech nebo sportu
6. Některé typy jsou prodyšné a nastavitelné (velikost, komprese)

Nevýhody:

• Je důležité vybrat správnou velikost a typ (některé levné pásy mohou být příliš tuhé nebo špatně sedí)
• U některých žen může být nošení méně komfortní při celodenním použití

Podle American Physical Therapy Association je těhotenský pás vhodný zejména v 2. a 3. trimestru k prevenci lumbopelvické bolesti a jako opora trupu při mírném pohybu.

Kdy je těhotenský pás vhodnější volba?

1. Při vícečetném těhotenství
2. U žen s výrazným zvětšením bříška již ve 2. trimestru
3. Pokud máte náběh na diastázu nebo ji prodělaly v předchozím těhotenství
4. Při bolestech v bedrech, kříži nebo SI skloubení
5. Pro ženy, které chtějí aktivní pohyb i v pozdním těhotenství

Poporodní fixační pás: kdy a proč ho nosit?

Po porodu je břišní stěna oslabená, tkáně rozvolněné a pánevní dno přetížené. Poporodní pás může být výbornou dočasnou oporou v období hojení. 

Výhody poporodního pásu:

1. Pomáhá stabilizovat trup v raném šestinedělí
2. Podporuje správné držení těla při nošení miminka nebo kojení
3. Usnadňuje návrat břišních svalů do původní polohy (prevence přetrvávající diastázy)
4. Může být psychologickou oporou – žena se cítí "pevnější"

Jak dlouho jej nosit?

Obvykle prvních 6–8 týdnů po porodu. Vždy v kombinaci s aktivací hlubokého stabilizačního systému a cvičením pánevního dna

Nevhodné nosit dlouhodobě pasivně bez pohybové aktivity – hrozí oslabení hlubokých svalů

Závěr: Obě metody – Rebozo i těhotenský pás – mají své místo v péči o těhotné tělo. Zatímco Rebozo může být cenným nástrojem při relaxaci a jemném podepření bříška, těhotenský pás nabízí cílenou mechanickou podporu, která je účinnější při prevenci diastázy a zmírnění bolesti zad.

Poporodní pás pak navazuje na tuto péči a poskytuje krátkodobou stabilizaci při návratu těla do kondice.

Zdroje: Gilleard, W. & Crosbie, J. (2000). The role of pelvic and abdominal muscles in pregnancy-related lumbopelvic pain. Manual Therapy, 5(3), 142–148.

Spitznagle, TM et al. (2007). Diastasis recti abdominis and pelvic floor dysfunction. Journal of Women's Health Physical Therapy, 31(1), 25–31.

https://doi.org/10.1097/01.JWH.0000307934.12137.56